Většina z nás se velkou část života snaží pohybovat ve své komfortní zóně. Proč by taky ne. Máme v ní pocit bezpečí, cítíme se neohrožení, známe všechna zákoutí a strach tady nemá své místo. Je to ale také místo, kde nemáme šanci poznat něco nového. Přitom jako malé děti máme pudy spíše opačné. Vykračujeme do míst, kde to neznáme, objevujeme další obzory, posunujeme se stále dopředu. Bez toho bychom se třeba nenaučili lézt nebo chodit. Vykročit na cestu mimo známé teritorium vyžaduje zprvu trochu kuráže, ale na konci nás čeká sladká odměna. Dnes si řekneme, proč se nebát za hranice naší komfortní zóny vystupovat pravidelně.
Proč nechceme opustit svůj pelech
Pokud jste bojácní a není vám příjemné vydávat se na pomezí svého pohodlí, je potřeba nejprve pochopit, proč tomu tak je. Jak jsem uvedla, v komfortní zóně se cítíme bezpečněji, než kdekoliv jinde. Problém tkví zejména v našem podvědomí. Při konání známých činností jsou do mozku vysílány pokyny, že se cítíme pohodlně a sebejistě, děláme věci, nad kterými nemusíme přemýšlet a tudíž je i často vykonáváme automaticky. V tomto naladění zkrátka nemáme žádný důvod věci měnit. Automatika nám vyhovuje, mozek může lenošit a nemusíme nad věcmi moc přemýšlet. Víme, že jakmile vstoupíme do nového prostoru, dostaví se strach či u někoho přímo úzkost. A s těmito pocity se musíme naučit pracovat. Překonejme strach a najděme motivaci, proč si svoji zónu rozšiřovat o nové věci.
Výstup z komfortní zóny nás vždy obohatí. I kdyby to mělo být jen ponaučení do budoucna.
Nějakou dobu to potrvá a pravděpodobně pro to budeme muset něco obětovat, ale to tak v životě chodí. Když chci dostat něco nového, musím pro to něco udělat. Jakmile se s počátečními obavami naučíme pracovat, racionálně si zhodnotíme, že se v nejhorším případě vrátíme zase zpět do své ulity. Jste připraveni rozšiřovat svou komfortní zónu? Tak do toho!
Začíná výstup na Everest
Nejnebezpečnější zóna, kde se v životě můžeme nacházet, je ta první přechodová – zóna strachu. Nalézáme zde věci, které jsme nikdy nedělali a máme z nich povětšinou strach, protože je to zkrátka něco neznámého. Nejčastěji nás paralyzuje strach z neúspěchu. Ze začátku nedokážeme racionálně uvažovat, zhodnotit, jestli jsme udělali dobře a získáme, anebo máme raději vzít vrabce do hrsti a utéct zpět do bezpečí. Ale každá fáze, kdy děláme něco nového, zabere čas. I tady se vyplatí počkat a nepodlehnout strachu z neznáma. Risk může být přeci i zisk. Právě v této fázi svoji cestu mnoho lidí vzdá, protože si nevěří a nechají se strhnout na zpáteční cestu. Z míst, kde se bojíme, je totiž tak snadné udělat krok zpět a cítit se zase pevný v kramflecích. Pokud je to váš případ, uvědomte si, že výstupem z komfortní zóny vás nečeká žádné nebezpečí. Můžete jen získat.
Když obavy překonáme, čeká nás plno nových poznatků. Přecházíme totiž do zóny učení. Rozšiřujeme si obzory o vody, ve kterých jsme ještě nikdy neplavali. Získáváme další (a pro všechny případy cenné) zkušenosti, čelíme výzvám a začínáme být připraveni rozšířit svoji dosavadní zónu o právě získané dovednosti.
Pro člověka je tato etapa jedna z nejužitečnějších, které může v životě zažít – nově nabyté znalosti už nám totiž nikdy nikdo nevezme a budeme z nich těžit po celý zbytek života.
Netlačte na pilu, je fajn si v tomto okamžiku osvojit co nejvíce můžete. Strach už jste překonali, tak se neúspěchu nebojte.
V poslední fázi stoupáme vzhůru. Přestoupili jsme do zóny růstu a tady rozvíjíme hlavně svoji osobnost. To, co jsme se naučili, už pomalu dostáváme pod pokličku naší modifikované komfortní zóny a můžeme si stanovit cíle zase o chlup vyšší. V tom, co děláme, nalézáme smysl. Prožíváme svoje sny a vize a cítíme se díky tomu silnější. V této oblasti si také nejvíce troufneme, protože jsme plní ambicí a máme dostatečnou motivaci dostat se ještě o kousíček dál. Někdo roste pomaleji, jiný rychleji, na tom už nezáleží.
Každý krok se počítá
Proces výstupu z komfortní zóny se v našem životě opakuje. Vždy když se učíme něco nového, předchází tomu nutnost opustit bezpečné doupě a vykročit do neznáma. Nenechte se však ovládnout strachem, který vám může bránit v rozvoji. V začátcích můžete udělat jen malé krůčky a učit se experimentovat pomalu. Posléze zjistíte, že pravidelnou exkurzí mimo vaši komfortní zónu budete bohatší. Okraj této zóny totiž skýtá nekonečné možnosti pro nové objevy a vy se tak můžete posunout do úplně nových sfér. A život začíná právě tady.
